Podbořany

První židovská rodina

Židé dostávali povolení k pobytu ve větších aglomerací jen výjimečně, proto při sčítání lidu v roce 1783 bydlela v Podbořanech jen jedna židovská rodina a to Abrahama Löbla. Ani dříve na podbořanském panství nežilo Židů hodně, na začátku 18. století ty byly dvě rodiny v Očihově. Tito obyvatelé náleželi k náboženské obci v Letově, tam chodili do synagogy a využívali i hřbitovy. Teprve po roce 1849, kdy se mohli Židé v českých zemích svobodně stěhovat, početně tato menšina rostla. Objevují se zde jména jako Lippman, Eben, Kohn a Lederer. Velký nárůst Židů trval až do roku 1880 a to zejména díky stěhování z blízkých vesnic.

Max Glaser

Židé zde provozovali různé profese. Kromě obchodnické činnosti, tu byli mítný, pekaři, řezníci, lékaři, advokáti a další. Nejproslulejší ze zdejší komunity  je pravděpodobně spisovatel, dramatik a satirik Max Glaser. Jeho dílo najdete pod pseudonymem Litumlei (nebo taky Litumley) a je psáno německy. Narodil se v Podbořanech 1. 6. 1875 a zemřel v roce 1954. V Podbořanech postupně působili dva rabíny.

Synagoga

Duchovní působili v synagoze, která byla vybudovaná v ulici Antonína Dvořáka (dříve Die Nuestadt, pak Tempelplatz)  v obecním domě č. 201. Stála hned vedle sídla náboženské obce, kde byla zasedací místnost, kancelář rabína, dvoutřídní konfesijní škola a pekárna macesů. Synagoga byla postavena v letech 1873-4 a nahradila synogogu letovskou. Stavebně byla ovlivněna novormánským stylem a secesí. Vnitřek byl v roce 1938 zničen nacisty. Obvodové zdi však stály neporušené až do roku 1948, kdy byla část zbourána. Dnes jsou na místě garáže. Zbytek synagogy stojí dodnes a je začleněn do obytného domu.

Podbořanský hřbitov

V roce 1889 byl založen židovský hřbitov a to na cestě z Podbořan do Očihova. Obvodová zeď je z červeného pískovce a tvoří obdélník (2923 m2). Ve východním rohu stála malá smuteční místnost. Údajně zde je více než 200 hrobů, poslední pohřbená je 82letá paní Popperová z Podbořan. Během okupace byl hřbitov ničen a i po válce až do 90. let systematicky mizely náhrobky. Během normalizace byla odcizena i železná mřížová vrata. Dnes se o hřbitov stará Židovská obec Teplice.