První doklady
V Podbořanském Rohozci byla početně významná židovská komunita, která v době největšího rozmachu tvořila údajně až 50 procent obyvatelstva. První písemné doklady se datují od 2. poloviny 17. století, kdy ze žilo na jednotky židovských rodin. O dvě stě let později ty bylo až 290 osob. Objevují se zde jména jako Abeles, Bernard, Feig, Fischer, Friedman, Geiger, Glaser, Grunbaum, Kohn, Lederer, Lowenthal, Lowy, Muhlstein a další. Nejproslulejší byl rodák Eduard (nebo Elias) Glaser.
Rohozecký etnograf Glaser
Elias Glaser (1855-1908) byl syn obchodníka, vystudoval astronomii a arabštinu. Za svůj život podnikl několik výzkumných výprav, během kterých studoval arabské dialekty, zabýval se etnografií, dělal kopie rukopisů a sbíral orientální památky. Napsal řadu vědeckých spisů. Glaserova knihovna je dnes v americké Filadelfii a jeho sbírky se staly součástí především britských muzeií.
Židovské osídlení
Zpočátku Židé bydleli v pronajatých domech (nesměli vlastnit nemovitosti), pak jim ale byly domy rozprodány. Jednalo se zhruba o třicet domů, z nichž se dodnes dochoval jen polovina. Největší demolice proběhly po 2. světové válce. Zbylé budovy jsou směrem na současný obecní hřbitov a mezi nimi je i rodný dům Eliase Glasera. Mezi domy byla i synagoga, která byla ustředním bodem židovské náboženské obce (od 1. poloviny 18. století) a to až do doby, kdy se náboženská obec zcelila s podbořanskou.
Vzácná synagoga
Synagoga z roku 1816 byla nízkou stavbou s mansardovou střechou, klenutým sálem vyzdobeným nástěnnými malbami. K bohoslužnám byla využívána snad až do 1. světové války. V roce 1928 byl interiér převezen do Podbořan a později byl uložen do Židovského muzea v Praze. Součástí muzejních sbírek je malovaný dřevěný svatostánek, dodnes v muzeu k vidění. Ve 30. letech sloužila synagoga k bydlení a v roce 1956 byla zbořena.
Hřbitov nad potokem
V roce 1856 byl podél potoka na Podbořanským Rohozcem založen židovský hřbitov. Obvod tvoří kamenná zeď, která je i se vstupní branou jen částečně zachována. Pochováno tu je zhruba dvě stě osob. Součástí byla márnice. Dodnes tu stojí 12 klasických jednodílných náhrobků, všechny vícedílné mladší jsou odcizené nebo poničené. Některé náhrobky jsou z červeného vápence.
